Moje bláznivá múza

Veškeré postavy s výjimkou mých jsou majetkem J. K. Rowlingové. Pokud není uvedeno jinak, jsou obrázky a videa stažená z internetu, jsou majetkem svých autorů a já si na ně nečiním autorská ani jiná práva.

Láska je slepá

Kapitola 12

Tohle byla nejhorší noc jejího života. Čtyřikrát ji probudily noční můry. S Křivonožkou v patách sešla do kuchyně požádat skřítky o kávu. Už neměla sílu zkoušet znovu usnout a riskovat další noční můru. Asi o dvě hodiny později se v kuchyni objevil i Snape. Zarazilo ho, jak unaveně vypadá.

„Spala jsi vůbec?“

„Moc ne,“ přiznala. Severus beze slova zamířil do laboratoře. Když se vrátil, vtiskl jí do ruky drobnou lahvičku.

„Bezesný lektvar,“ vysvětlil jí. „Vrať se do postele a dospi tu noc. Odpoledne se tu staví slečna Weasleyová a jestli tě uvidí takhle, tak tu budu mít okamžitě tvé dva rytíře v plné zbroji.“

„Nejsou mí a už vůbec to nejsou rytíři. Spíš dva mizerové. A za ten lektvar děkuju,“ řekla tiše a zamířila ke dveřím. Najednou ji Snape zarazil. Slyšela jak zasunuje židli pod stůl. Pak ji pustil. „Děkuju.“ Tohle bylo jedno z omezení, kterými musela Snape obtěžovat. Po pár dnech si zapamatovala, co kde v domě je. Respektive, co kde je v jejím pokoji a koupelně, na chodbě, v hale, jídelně a kuchyni a dokázala se tam více méně bez nehody pohybovat. Ale stačilo, aby někdo zapomněl zastrčit židli jako právě teď a byl malér. Musel se tomu přizpůsobit pán domu i skřítci. Snape býval zvyklý na pořádek, ale kvůli Hermioně se z něj musel stát pedant. Vše přesně na svém místě, nebo riskoval, že se zraní. Hermiona si toho byla vědoma a snažila se svůj pohyb po domě omezit na minimum. Vlastně byla ochotná nevycházet z pokoje, ale to jí Severus rázně zatrhl, tím, že zakázal skřítkům, nosit jí tam jídlo.

 

„Odpočinutá?“ zeptal se Severus, když se o šest hodin později objevila v hale.

„Ano. Děkuju.“ Najednou se zarazila. Věnovala pozornost Snapovi, místo toho, aby myslela na to, kam jde. Ten evidentně uhodl, v čem je problém. Slyšela přibližující se kroky. Vzal ji za ruku a dovedl k jednomu z křesel.

„Třetí křeslo zleva,“ poznamenal, aby se mohla zorientovat.

„Děkuju.“

„Zajdu pro Weasleyovou, ať to máš z krku.“

„Severusi?“

„Ano.“

„Jenom Ginny?!“

„Potter a Weasley se do tohoto domu dostanou jen přes mou mrtvolu!“ prohlásil temně.

 

Přemístil se přímo do obývacího pokoje. Narazil tam jen na Molly a Ginny.

„Dobrý den, Severusi, nedáte si s námi svačinu?“

„Ne děkuji. Připravená?“ obrátil se na Ginny.

„Ano.“ Beze slova k ní natáhl ruku a ona se ho chytila. Přemístil je do haly, kde na ně čekala Hermiona.

„Ahoj Mio, jak je ti? Vypadáš dobře. Doufám, že už se na kluky nezlobíš? Co tu celý dny děláš……“ okamžitě zasypala Hermonu dotazy. Severus jen protočil oči v sloup. Pak si Ginny uvědomila jeho přítomnost a zmlkla.

„Zvládnete se pak přemístit sama?“ zeptal se Ginny.

„Zkoušky skládám až na jaře, pane profesore,“ připomněla mu opatrně.

„Budu v knihovně,“ poznamenal a ukázal na dveře za sebou.  Měl se k odchodu, ale v půli cesty se zarazil. „Jen tak mimochodem, co dělá Potterova čelist?“

„Už je naprosto  v pořádku.“

„Už?“

„Vyrazil jste mu dva zuby a naštípl čelist. Madame Pomfreyová to spravila, ale nemohl dva dny mluvit. Od té doby vám s Ronem nemůžou přijít na jméno. Došlo to tak daleko, že Moody předevčírem poznamenal něco v tom smyslu, že byste měl zaskočit na návštěvu a přerazit jim čelist oběma. Že by tam pak alespoň bylo chvíli ticho.“

„A to vás sem pustil?“

„Pustili mě sem rodiče, kteří mají naštěstí rozum. On prohlásil, že jsem cvok, když jsem jdu dobrovolně a sama.“

„Zdá se, že den, kdy váš bratr dostane rozum je ještě hodně daleko,“ poznamenal. „Příjemnou zábavu dámy,“ dodal ještě, než opustil místnost.

 

„Baví se s tebou vůbec, nebo je pořád zavřený v knihovně?“ zeptala se Ginny, jakmile za ním zapadly dveře.

„V té knihovně je zavřený kvůli mně. Snaží se najít způsob jak zrušit tu kletbu od Malfoye, abych zase viděla.“

„Tolik péče bych od něj nečekala. Jak se ti tu žije? Nevytáčí tě moc?“

„Ne, nevytáčí, spíš štvu já jeho. Jinak tu mám vlastní pokoj s koupelnou, na výběr mezi čtyřmi skřítky, kteří se v péči o mě můžou přetrhnout a někde tu pobíhá i Křivonožka. Takže celkem fajn, až na to že jsem slepá a příšerně se nudím.“

„To se ti ani nedivím. Zlobíš se ještě na kluky za tu pitomost?“ zeptala se a všimla si, jak si Hermiona bezděčně přejela prstem po jizvě na zápěstí.

„Jo, docela jo. Ale v jednom mi to pomohlo. Když jsem se vrátila a zkusila si podřezat žíly, Severus do mě nalil nějaké lektvary a když jsem se pak probrala, všechno jsem mu řekla. Ani nevim proč, ale neumíš si představit, jak se mi potom ulevilo.“ Zaslechla, jak se Ginny zasmála. Pozvedla tázavě obočí.

„Jen mi dělá problémy představa profesora Snapa jako vrby,“ vysvětlila jí.

„Šlo mu to celkem dobře.“

 

Zrovna listoval nechutně tlustou knihou o černé magii, když se ozvalo nesmělé zaťukání na dveře.

„Dále.“

Ginny vklouzla dovnitř, zavřela za sebou dveře a vytáhla hůlku.

„Jestli mě jdete proklít, připravila jste se o moment překvapení a váš pokus o vraždu se změnil na pokus o sebevraždu. Pokud se chystáte dát na dveře silencio, nenamáhejte se, už tam je,“ poznamenal klidně. Ginny schovala hůlku.

„Nitrozpyt?“

„Ne logika. Tak spusťte,“ vyzval ji.

„Prosím?“ zeptala se nechápavě.

„Evidentně se mnou chcete o něčem mluvit, tak do toho.“

„Je pořád tak tichá?“

„Buď mlčí, nebo mě provokuje, nevím co je horší.“ Všiml si jak Ginny zbledla. Došlo mu, na co myslí. „Slečno Weasleyová, v životě jsem neuhodil ženu a nehodlám s tím teď začít.“

„Jistě, promiňte. Jak jste myslel, že vás provokuje?“

„Testuje hranice.“

„Prosím?“

„Po škole jsem byl půl roku u svatého Munga na praxi. Pracoval jsem s týranými dětmi. Když se dostaly k Mungovi, byly nějakou dobu naprosto nesnesitelné. Zjišťovaly, kam až mohou zajít, než je zase někdo zamkne na týden do sklepa nebo zbije do bezvědomí. Nejsem psycholog, ale myslím, že u Hermiony je to podobné.“

„Jak dlouho to bude trvat?“

„Za poslední týden se mě pokusila vytočit jen jednou, takže už asi moc dlouho ne.“

Poslední komentáře
01.07.2008 12:42:45: To by bylo super. Já teď jedu na prázdniny, kde budu bez počítače, ale hodlám psát i během nich a pa...
01.07.2008 10:46:14: Ahojda, jestli chces, tak ti muzu delat beta-readera..?
 
Nobody can escape his destiny.